Žižkův palcát - Přibyslav

 

 

 

Přibyslav je místem Žižkova skonu. Obléhání Přibyslavi husity bylo mstou a trestem za nedodržení čestného slova Zikmundových pohůnků, jemuž následovalo vyvraždění husitské posádky v Chotěboři. A protože přibyslavský hrad i poddanské město patřily katolickému šlechtici Čeňkovi z Ronova, který se chotěbořského masakru zúčastnil, Žižka hodlal se zrádcem nemilosrdně zúčtovat.

 

Žižka však nepadl v boji, roznemohl se "nemocí smrtedlnú ot hlíz" a ve středu 11. října 1424 skonal "v drahách" (na ladem ležícím poli či u cesty).

 

Na místě mezi Přibyslaví a Žižkovým Polem (dříve Šenfeldem), kde podle tradice dne husitský vojevůdce skonal, dnes stojí mohyla. Vystavěna byla z iniciativy Obce sokolské a vlastivědných spolků v roce 1874 k příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí. Autorem návrhu byl Antonín Wiehl a stavitelem Josef Šupich. Je přibližně 15 metrů vysoká a na jejím vrcholu je umístěn téměř dvoumetrový kalich - symbol českého husitství. Průčelí těla postamentu se skládají z nápisových kamenů, na kterých jsou vysekána jména dárců zúčastněných ve výstavbě. Na severní straně v horní části mohyly je vsazena pamětní deska a pod korunní římsou jsou kol dokola uvedeny nápisy svedených bitev s letopočty.

 

Nedaleko od mohyly je údolí Plaček, kde údajně tábořila vojska a kde se konala tryzna za zemřelého vojevůdce. Místo se nachází na červeně značené turistické trase, je však po většinu roku jen obtížně přístupné.

 

Ve městě však nalezneme ještě jednu památku - v Husově ulici směrem na Žďár nad Sázavou - jezdeckou sochu Jana Žižky.

 

Socha je jedním z modelů sochaře Bohumila Kafky pro výstavbu památníku na pražském Vítkově (vznikla jako menší zkušební odlitek). Socha byla vytvořena v roce 1935 a pomník má "pouze" výšku 2,9 metru a délku 3 metry, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé soše na Vítkově. Pomník v Přibyslavi byl slavnostně odhalen 22. září 1957, tedy sedm let po odhalení Kafkovy sochy na Vítkově.